(Ne)konverzuji

15. června 2017 v 19:17 | Satan's daughter
Srdce mi buší jako o závod, po čele mi stéká pot a dívá se mi zpříma do očí... je mi to nepříjemné, ale konverzace je důležitá. Záleží na mě. Lhát či se dát do pořádku? Bohužel, dělám to pro ně, proto mluvím. Stékají mi po tvářích slzy z toho jak neuvěřitelně trpím a jak moc se bojím. Ten strach, je to jako zlý sen, jakoby mě někdo pronásledoval a já se marně snažila utéct protože je rychlejší. Trpím. Ničí mě mluvit o mě. Ničí mě pohled na mě. Ta bolest, ty vzpomínky, ta mysl a rány, je to nesnesitelné. Uvnitř sebe řvu. Tupě hledím z okna ven a mluvím, či odpovídám na otázky, slzy.. nechávám téct. To ticho ve mě, roste jako rakovina. Říkám si jak jsem mohla zůstat ještě zde, když tato slova píšu cítím se uvolněně, ale moji démoni stále křičí... Chci odpuštění, chci svobodu, nechat spadnout pouta a vzletět jako pták k výšinám. Nechci nechat své démony táhnout mě do propasti zpět. Chci poznat jaké to je žít... ale má slova se odrážejí jako dešťové kapky ve studně ticha.
 

Já nikdy nelžu

8. června 2017 v 18:42 | Satan's daughter
Nejsem týmový hráč, proto když se jde za cílem, opouštím všechny okolo sebe. Když něčeho hodlám dosáhnout, tak bez pomoci druhých. Moje slabost pro krev stále sílí a já už přemýšlím nad tím, jestli ublížit sobě nebo vyndám vnitřnosti mrtvému zvířeti. Jsem zvrácený člověk, ale nemohu za to. Má psychika není zcela zdravá. Zvykl jsem si na to jaký jsem, ale nedokážu lhát. Když řeknu, že mám někoho rád či ho nenávidím, je to upřímné.
Jednou sám navždy sám.
Nechť Satan ušetří tvou duši, přeji pěkný den.

Já vím, že...

3. června 2017 v 12:50 | Satan's daughter
Vím, že předstíráš kdo jsi...
Chápeš proč se to všechno děje?
Nebo proč tu vůbec jsi?
Proč dýcháš a proč tvoje krev protéká tvým tělem?
Co je to láska? Věříř v ní? Já ne...
Necítím lasku, ani radost, pouze bezmoc, nenávist a smutek.
Víš, ne každý je šťastný. Díváš se na ty lidi co vždy prochází kolem tebe, když někam jdeš?
Díváš se na ty lidi, kteří s tebou jedou v MHD? Samozřejmě, že se podíváš, vím totiž jak jsi zvědavý.
Přemýšlel jsi někdy o tom, jací jsou? Jestli jsou šťastní nebo smutní?
To už není tak pravděpodobné, nezajímá tě jací jsou, ale opovrhuješ jimi.
Jsi sobec a občas jsou tu prostě ty chvíle kdy by jsi své ego ani neudržel a začal se nad nimi povyšovat. Nejsi ale nic.
Nejsi nic a moc dobře to víš, ale musíš nějak zapadnout mezi ostatní, tak si nasaď tu masku. Tak buď lhář. Buď čím nejsi, ale pak nenaříkej, že nevíš co je láska. Víš... kdo je jednou sám, bude navždy sám a já už tři roky doufám v kapku štěstí.
Nechť Satan ušetří duši tvou, přeji pěkný den.

Kam dál

Reklama